Sluch je jedním z nejdůležitějších smyslů — umožňuje nám komunikovat, porozumět druhým a naplno se zapojovat do života. Ztráta sluchu nemusí být konečná. Moderní technologie kochleárního implantátu vrací lidem svět zvuků.
Sluch je pro člověka jedním z nejdůležitějších smyslů – umožňuje nám komunikovat, porozumět druhým, rozvíjet se a naplno se zapojovat do života společnosti. Dává nám také pocit jistoty a sounáležitosti. Podle WHO patří ztráta sluchu mezi nejzávažnější zdravotní postižení s významným dopadem na kvalitu života.
Orgánem sluchu je ucho, sluchové dráhy a sluchové centrum v mozku. Ucho umožňuje zachycovat zvuky okolí ve formě mechanického vlnění a převádět je na elektrické impulzy jako informaci pro mozek, který je pak dále analyzuje a zpracovává, přiřazuje jim význam a dává je do souvislostí.
Ušní boltec zachytí zvuk a nasměruje ho zvukovodem k bubínku.
Bubínek se rozechvěje a vibrace se přes středoušní kůstky (kladívko, kovadlinka, třmínek) přenesou přes pružnou blanku, oválné okénko, na tekutinu vnitřního ucha (hlemýždě, lat. cochlea), kde se nachází sluchové ústrojí (Cortiho orgán).
Cortiho orgán s vláskovými buňkami je vysoce specializovaná struktura, která rozpoznává vlastnosti přicházející zvukové vlny, především frekvenci (výšku tónu) a na odpovídajícím místě v hlemýždi (tzv. tonotopický princip) vyvolává elektrické impulzy, nesoucí informaci o zvuku sluchovým nervem dále do mozku.
Sluchové vady rozdělujeme podle příčiny a doby vzniku na vrozené (genetický předpoklad) a získané (náhlá či postupná ztráta sluchu) a podle místa postižení sluchového orgánu na převodní, percepční a smíšené.
Je způsobena postižením vnějšího nebo středního ucha (bubínek, středoušní kůstky). Nejčastěji vzniká chronickým zánětem nebo otosklerózou. V mnoha případech ji lze řešit chirurgicky (tympanoplastika) nebo dobře kompenzovat sluchadly. Čistá převodní vada nezpůsobuje hluchotu, pouze nedoslýchavost se sluchovými ztrátami nejvýše 60 dB.
Značí poruchu funkce vnitřního ucha, typicky vzniká poškozením vláskových buněk genetikou, hlukem, toxiny nebo vaskulárními poruchami. Poškození vláskových buněk je zpravidla nevratné. U velmi závažných ztrát až hluchoty, kdy sluchadla již neumožňují rozumění řeči, lze vyvolat sluchové vjemy pouze pomocí kochleárního implantátu.
Představuje kombinaci obou zmíněných vad — postižení jak středního, tak i vnitřního ucha. Sluchové ztráty se sčítají. Pokud je převodní složka významná, bývá možné ji řešit chirurgicky a přetrvávající sluchovou ztrátu kompenzovat sluchadlem nebo, je-li velmi těžká, kochleárním implantátem.
Závažnost sluchové vady se nejčastěji definuje jako stupeň ztráty sluchu v decibelech (dB) na základě vyšetření zvaném tónová audiometrie, při kterém vyšetřovaná osoba potvrzuje, zda prezentovaný tón o příslušné frekvenci a intenzitě slyší, nebo nikoliv, a tak se postupně stanoví tzv. práh sluchu, který se graficky zaznamenává jako audiogram.
Definice stupňů nedoslýchavosti podle prahů sluchu na tónovém audiogramu.
| Stupeň | Práh sluchu |
|---|---|
| Zdravé ucho | 0–20 dB |
| Lehká nedoslýchavost | 20–35 dB |
| Střední nedoslýchavost | 35–50 dB |
| Středně těžká nedoslýchavost | 50–65 dB |
| Těžká nedoslýchavost | 65–80 dB |
| Velmi těžká nedoslýchavost | 80–95 dB |
| Hluchota | 95 dB a vyšší |
Čisté tóny se v běžném životě téměř nevyskytují, setkáme se s nimi například při ladění nástrojů. Zvuky v našem okolí, a především řeč, jsou ale složité – tvoří je směs různých frekvencí a intenzit, které se neustále mění. Proto práh slyšení čistých tónů neodráží plně schopnost porozumět řeči, pouze ukazuje, jak hlasité zvuky musí být, aby je člověk vůbec slyšel (tzv. detekce), nikoli zda je dokáže rozlišovat (tzv. diskriminace) a rozumět jim. Lidská řeč se pohybuje na frekvenci 500–4000 Hz (tzv. řečová oblast či řečový banán viz obr.) a zasahuje-li sluchová ztráta do této oblasti, má daná osoba problém s diskriminací zvuků řeči, a tedy i s rozuměním. Cíleným vyšetřením pro zhodnocení rozumění řeči je tzv. řečová audiometrie, kdy jsou vyšetřovanému prezentovány standardizované sestavy slov nebo vět a hodnotí se procento správných odpovědí. U malých dětí se rozlišování řečových zvuků vyšetřuje pomocí odpovídajících obrázků a vyšetření provádí specializovaný logoped.
Podle typu a stupně sluchové vady existuje celá řada kompenzačních pomůcek. Každá z nich funguje jinak a je vhodná pro jiný typ sluchové ztráty.
Sluchadla kompenzují převodní ztrátu sluchu tím, že zvuk zesilují nad decibelovou úroveň ztráty na příslušné frekvenci. Mikrofon zachytí zvuk, upraví jej do podoby vyhovující specifickým požadavkům uživatele a reproduktor poté vede takto upravený signál dále do zvukovodu.
Zvuk je veden nejen vzduchem, ale vibrace se přenášejí i na lebku a putují do sluchového ústrojí i kostním vedením. Implantáty pro kostní vedení jsou vhodné pro kompenzaci převodní ztráty sluchu tam, kde nelze použít sluchadla pro vzdušné vedení (atrézii zvukovodu, chronický zánět nebo anatomické změny po ušních operacích).
Tyto kompenzační pomůcky se využívají u těžkých převodních ztrát, kde obcházejí vnější ucho a mohou obejít i celé středouší. Implantát následně stimuluje vibracemi středoušní kůstky, či přímo oválné okénko, a tak nahrazuje funkci celého středouší.
Kochleární implantát kompenzuje závažnou vadu percepční nahrazením těžce poškozených vláskových buněk, které jsou zodpovědné za transformaci zvuku z mechanického vlnění na elektrický signál srozumitelný pro mozek. Mikrofony zvukového procesoru zachytí zvuk, procesor jej upraví a skrze cívku odešle do vnitřního implantátu. Ten připravuje elektrické impulzy pro stimulační elektrody zavedené do hlemýždě (cochley), kde na patřičných frekvenčních místech přímo stimulují nervová vlákna elektrickým proudem.
Tyto kompenzační pomůcky se zvažují u uživatelů, u nichž nelze realizovat implantaci kochleárním implantátem (aplazie sluchového nervu, osifikace kochley atd.). Namísto hlemýždě tento implantát stimuluje až kochleární jádra v mozkovém kmeni. Jedná se o neurochirurgický zákrok a přínos tohoto implantátu pro uživatele je omezený, obvykle umožňuje pouze částečné rozeznávání zvuků.
Pokud jsou vláskové buňky jen částečně poškozené, lze poruchu sluchu kompenzovat sluchadlem. Při velmi těžkém poškození však ani nejsilnější zesílení nestačí — vláskové buňky s porušenou funkcí zvuk nedokáží přeměnit na elektrické signály pro mozek.
V takovém případě, zvláště když i s nejvýkonnějšími sluchadly zasahuje sluchová ztráta významně do řečové oblasti, se přechází k řešení ve formě kochleárního implantátu.
Kdy je vhodná implantaceZ audiologického hlediska: když ani výkonná, dobře nastavená sluchadla neumožňují dostatečné rozumění řeči — sluchový práh ukazuje těžkou až velmi těžkou nedoslýchavost, sluchová ztráta i po zesílení sluchadly výrazně zasahuje do řečové oblasti, řečová audiometrie ukazuje nedostatečné rozlišování slov.
Před rozhodnutím indikace ke kochleární implantaci je třeba kromě stavu sluchu zhodnotit také celkový zdravotní stav pacienta, anatomický stav hlemýždě (CT nebo MRI) a jeho motivaci včetně nastavení realistických očekávání.
Přestávají rozumět při rozhovoru, potřebují vidět ústa hovořícího (odezírat), častěji se ptají nebo naopak ztrácejí zájem o komunikaci. Zesilují si televizi či rádio na velmi hlasitou úroveň, mají problém rozumět při telefonování. Postupně se uzavírají do sebe a neřeší-li se stav, hrozí sociální izolace a emoční frustrace.
Nereagují na běžné zvuky, ani ty, které jsou pro ně významné (oslovení, nabídka hry apod.). Často si přestávají žvatlat a ztrácejí zájem o komunikaci, opožďuje se u nich vývoj řeči a mohou mít různé poruchy chování.
Kochleární implantát pomohl v České republice již tisícům uživatelů k návratu do světa zvuků. Statisíce pacientů po celém světě řeší svou poruchu sluchu právě tímto způsobem. Chcete se dozvědět více?
Domluvte si konzultaci zdarmaStatisíce pacientů po celém světě řeší svou poruchu sluchu kochleárním implantátem. Přečtěte si příběhy uživatelů Advanced Bionics z České republiky.
Andrea je milovnicí hudby a spokojenou uživatelkou kochleárního implantátu od roku 2020, kdy jí toto zařízení umožnilo sdílet radost s dcerou studující hudbu na konzervatoři. Díky pozitivním zkušenostem s procesorem Naída CI Q90 se stala dobrovolnou ambasadorkou společnosti Advanced Bionics a dnes pomáhá dalším lidem na cestě za lepším sluchem.
„Jako milovník hudby jsem vždy toužila slyšet každou notu, každý akord a každý rytmus. Po rozhodnutí podstoupit implantaci jsem byla nervózní, ale zároveň plná naděje. A teď, když mám implantát, mohu říct, že to změnilo můj život. S Advanced Bionics jsem objevila novou dimenzi zvuku. Slyším detaily, které jsem předtím nikdy nevnímala. Hudba se pro mě stala ještě větší vášní. Každý poslech je novým dobrodružstvím, a díky technologii, která mi byla poskytnuta, mohu sdílet tyto okamžiky s přáteli a rodinou. Nikdy nezapomenu na moment, kdy jsem poprvé slyšela svůj hlas. Díky kochleárnímu implantátu objevuji stále nové a nové zvuky. Jsem nadšená."
Michal se narodil s těžkou nedoslýchavostí a dnes mu procesory Naída CI M90 pomáhají plnohodnotně se věnovat práci v neziskové organizaci. Michal se na základě pozitivní zkušenosti rovněž stal dobrovolným ambasadorem společnosti Advanced Bionics.
„Až do svých 19 let jsem netušil, co je to kochleární implantát. Operaci jsem odkládal až do svých 30 let. Tehdy jsem si uvědomil, že lepší slyšení a rozumění řeči může usnadnit každodenní komunikaci v běžném životě i v práci. První implantaci jsem podstoupil v roce 2021, za rok poté následovala druhá. Po 2 měsících od aktivace jsem nečekal takové pokroky, začal jsem slyšet jemnější zvuky a lépe chytat sykavky.
Dnes mi kochleární implantáty usnadňují rozumění řeči, poslouchání přirozených zvuků včetně hudby a umožňují mi užívat si každodenního života. Bez kochleárních implantátů bych nebyl schopen identifikovat jiné zvuky."
Tereza se narodila jako neslyšící (vrozená praktická hluchota) a od jednoho roku se rehabilitovala se sluchadly. Ke kochleárnímu implantátu se dostala až ve svých 30 letech. Tereza v létě 2025 podstoupila implantaci i druhého ucha a nyní je již oboustranně implantovanou uživatelkou.
„Když mi bylo 30 let, dostala jsem kochleární implantát. Tehdy začala nová kapitola mého života. Do té doby jsem nosila sluchadla a svět zvuků byl pro mě dosti omezený. Celý život jsem doufala, že jednou uslyším lépe. Myslela jsem, že zůstanu u snu. O mnoho let později můj sen získal reálné obrysy.
Dnes jsem bimodálním uživatelem. Na pravém uchu nosím procesor, na levém kompatibilní sluchadlo s ním propojené. Když se mi procesor vybije a slyším jen se sluchadlem, říkám si, jak jsem to dřív mohla zvládat jen se sluchadly. S odstupem několika let od implantace mohu klidně říci, že to byl ten nejlepší životní krok."
Apolenka v pouhých 2,5 letech přišla náhle o sluch z neznámé příčiny. Je jedním z mnoha dětských uživatelů kochleárních implantátů s procesorem Sky CI M od Advanced Bionics. Dnes využívá bimodální řešení (procesor kochleárního implantátu kompatibilní se sluchadlem) a do roka podstoupí druhou implantaci.
„Bylo to ze dne na den, kdy jsme zjistili, že Apolenka nereaguje. Podle toho jsme poznali, že neslyší. Když nám to potvrdili lékaři, bylo těžké se s tím vyrovnat. Pak jsme pochopili, že máme sluchově postižené dítě a jediným řešením je kochleární implantát. Dnes Apolenka chodí do normální školy a užívá si dětství, jako každé jiné dítě. Udělali jsme správné rozhodnutí a šli bychom do toho znovu."
Pepíčkovi byly při novorozeneckém screeningu zjištěny nevýbavné otoakustické emise. Jeho tatínek, vystudovaný speciální pedagog, byl dobře seznámený se znalostí problematiky kochleárních implantátů a díky tomu už od začátku věděl, co tato diagnóza znamená, a Pepíček se tak brzy stal uživatelem kochleárních implantátů Advanced Bionics se zvukovými procesory Sky CI M, které jsou určeny dětem.
„Díky manželovi jsme měli dobrý start. Od začátku jsme věděli, že to bude dobré a existuje řešení. Když nám lékaři potvrdili sluchové postižení, v tu chvíli jsme věděli, že je Pepík kandidát na kochleární implantaci. Po roce od narození absolvoval kochleární implantaci. Hned po prvním nastavení Pepík začal reagovat a usmíval se. Byl to pro nás dojemný okamžik. Dnes prakticky nevnímáme rozdíl mezi vývojem našeho staršího zdravého syna a Pepíčka. Vnímáme ho jako normální dítě."
Nemusíte na to být sami. Sjednejte si schůzku s odborníkem nebo nás kontaktujte přímo. Rádi vám vše vysvětlíme.